Můj pracovní den: Becky Gloynová

Někteří lidé by se cítili trapně, pokud by měli připustit, že si ráno kontrolují svůj e-mail ještě před tím, než vůbec vstanou z postele. Nikoliv však Becky Gloynová, která pracuje v globálním týmu lidských zdrojů společnosti Nokia a stará se o proces najímání zaměstnanců společnosti prostřednictvím sociálních sítí. „Nemohu vystát myšlenku, že bych vypnula svůj telefon,“ prozrazuje. „Něco by mi mohlo ujít.“ A opravdu je vždy připojena – odpovědi na e-maily přicházejí rychle, v podstatě v kteroukoliv denní dobu.

Kdyby jí něco ušlo, byla by to potíž – její práce je směsí neustálého navazování kontaktů online i osobně, aby tak společnost získala talenty, které potřebuje. Nemůže si dovolit, aby jí některé příležitosti unikly. Je to práce, kterou si jednoznačně vychutnává – miluje navazování kontaktů online i offline, avšak své záležitosti musí nemilosrdně organizovat, aby tak své kontakty využila na maximum.

gloyne Takovou práci ji mnozí závidí – má značnou svobodu při rozhodování o tom, co a jak bude dělat každý den. Sídlí mimo kancelář společnosti Nokia ve čtvrti Paddington a během některých týdnů pobývá po většinu dnů v hlavní budově. Během jiných týdnů je neustále v pohybu.

Ačkoliv by sama sebe nepopsala jako „příznivce klasické tužky a papíru“, strategické plánování pro následující týden připravuje v neděli večer. „Chci vědět přesně, co budu dělat v 9 hodin ráno v pondělí – nechci přemýšlet, kde jsem skončila v pátek.“ Takže si všechno zapíše tužkou do svého zápisníku – a poté klíčové schůzky přesune do telefonu.

Zápisník a telefon ale jsou dvě ze třech věcí, jež definují její pracovní život. Tou třetí je notebook. „Vše potřebné zařídím pomocí těchto tří věcí,“ dodává. Zhruba řečeno si tyto události, nápady a úkoly zapíše do telefonu – specificky pak do kalendáře svého telefonu. Jiné myšlenky, dlouhodobé plány a zapamatováníhodné záležitosti si zapíše do notebooku.

„Tyto informace ve své hlavě nenosím,“ prozrazuje. „Všechno si zapisuji do notebooku nebo telefonu“. Díky intenzivnímu využívání svého telefonu je dle svých kolegů „super efektivní“ (Becky má vždycky radost, když slyší, že se o ní takto mluví.) Samozřejmě, že chodí na standardní a velké mítinky v budově, avšak veškeré záležitosti si zapisuje do kalendáře – od upomínky, aby odešla z práce o pět minut dříve a navštívila svého kadeřníka, až po za připomenutí, že má někam zavolat.

„Tohle mi doporučil můj manžel,“ dodává. „Pracuje v podobné profesi.“ V oblasti lidských zdrojů je velká konkurence. Pokud nemáte všechno řádně uspořádané, nejste dostatečně efektivní.“

Čas strávený v dopravě využívá pro aktualizaci těchto 2 systémů – a že se něco nacestuje. Odhaduje, že mezinárodní cestování zabírá 25 % jejího pracovního života, avšak často se přesouvá na schůzky, události související s jejím průmyslovým odvětvím (kvůli navazování kontaktů a seznamování se s novými trendy) a dokonce i domů.

„Spousta mé práce zahrnuje důvěrné rozhovory, a pokud se nemohu dostat do zasedací místnosti v Paddingtonu, mohu pracovat z domova, přičemž vím, že diskuze bude naprosto důvěrná.“

Notebook jí darovala její sestra. „Je to pěkný notebook s robustní konstrukcí. Nikdy bych vážně nepoužívala ty notebooky, co je rozdávají zdarma na každé konferenci.“

Toto soustředění na poměr design/kvalita oceňuje i u svého telefonu. Vlastně má dva telefony: osobní Lumii 820 (žlutá) a podnikový model 920, který je červený. Který z nich upřednostňuje? Dávám přednost devětsetdvacítce, která má větší obrazovku a živou červenou barvu. „Opravdu s ní udělám dojem – je módní a vždy, když se na ni podívám, tak mi připomene můj oblíbený pár bot.“

Větší velikost pro ni naprosto nepředstavuje žádný problém. „Měli byste se podívat na velikost mojí kabelky,“ směje se.

Hodně se na telefon dívá. Noční můrou byl pro ni byl ten, kdy by zůstala bez signálu. „Vybitá baterie neomlouvá,“ dodává. „Mám bezdrátovou nabíječku, mohu telefon nabíjet ze svého notebooku. Ale bez připojení k Wi-Fi... hrůza.“

Becky přiznává, že její mocnou zbraní při práci je optimismus. To mě vůbec nepřekvapuje – její kypící optimismus se telefonem přenáší i na mě. „Můj šéf mi říká, že když se mnou mluví, tak ho to samotného motivuje ke hledání nových řešení nejrůznějších problémů,“ přiznává. Její slabosti je na druhou stranu nedostatek cynismu. „Někdy musíte být opravdu tvrdí, chcete-li uspět. A za zády lidí provádět ošklivé věci. Raději bych se na týden někam schovala než tohle. Ale nakonec to stejně musím udělat, protože mě to jinak brzdí v práci.“

Na schovávání asi nebude čas ...

Budeme potěšeni, pokud nám poskytnete zpětnou vazbu

Budeme potěšeni, pokud nám poskytnete zpětnou vazbu

Vyplňte krátký dotazník a povězte nám, jak jste se na webu cítili. Po dokončení procházení se otevře dotazník k vyplnění.

Chcete vyplnit náš krátký dotazník?

Děkujeme!

Dotazník se zobrazí při opuštění stránky.

Budeme potěšeni, pokud nám poskytnete zpětnou vazbu

Chcete vyplnit náš krátký dotazník?

Děkujeme!

Dotazník bude odeslán prostřednictvím e-mailu.